výstava fotografií
Chóra – země, krajina, místo paměti…
Jsou lidé, kterým krajina neříká nic. Většinu svého času tráví ve městech, v budovách, a pokud jdou do přírody, pak většinou proto, aby se nadechli čerstvého vzduchu, či za sportem nebo turistikou… Ale tato výstava není jen o krajině – přírodě, chce být ještě o něčem jiném: o našem vztahu k zemi, kde žijeme, o prostoru, který je naším domovem, o tom, co je základem a co Řekové nazývají Chóra – místo ukládání paměti, rozpomínání, domov, území…
Řeč krajiny není jednoduchá, ač se to na první pohled třeba takto jeví. V interiérových vyhledávačích tuto „řeč“ nenajdeme. Do krajiny musíme vejít, čekat, naslouchat, opatrně našlapovat, být vnímaví ke svátečním situacím, které se nám nabízejí. Každé místo vypráví svou vlastní historii a ta se může stát východiskem pro jeho uctění, ozvláštnění, pro fotografii. Návraty na oblíbená místa, setrvávání v nich a čas zde strávený se proměňuje v drobné, oslavné rituály. Vzniklé fotografie jsou pak také způsobem, jak uctít zemi – přírodu a čas od času jí poděkovat.
Mgr. Milena Valušková
Milena Valušková, Mgr.
Studia: Filmová akademie múzických umění v Praze,
obor umělecká fotografie (1978-1983)
Zastoupení ve sbírkách: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze,
Moravská galerie Brno, Muzeum umění Olomouc, Národní muzeum fotografie Jindřichův Hradec, a soukromé sbírky doma i v zahraničí
Realizace: Fotografie Mileny Valuškové doprovázejí kolem sta publikací, katalogů, kalendářů, tvoří ilustrační doprovod odborných studií i knih.
Její autorské publikace se vztahují především k olomouckému regionu.
Autorské knihy: Olomoucko krajinné imprese (2004)
Průvodce po tajemstvích hradů (2004) s Irenou Šindlářovou
Třináct zastavení v moravské krajině (2007)
V roce 2006 byla vydána reprezentativní publikace Olomouc, která získala na knižním veletrhu Libri čestné uznání.
Rozpětí profesionálních fotografických zkušeností a praxe Mileny Valuškové je pozoruhodně široké a komplexní, zahrnuje i práci fotografa – pedagoga. Její osobitý fotografický „rukopis“, však kulminuje ve fotografii umělecké, ve volné tvorbě, které se autorka věnuje od 70. let. Právě tady může uplatnit své vidění světa, které je introvertně jemné a křehké. Cykly Stromy, Hladiny, Zarůstání, Parky, Městské periferie a Chóra, Horizonty, prozrazují autorčin životní zájem o krajinu, pojímanou kontemplativně, v jejích krajinách cítíme tichý úžas i nostalgii.
text: Anežka Šimková
