Černá věž v Drahanovicích je pozůstatkem gotické tvrze ze 13. až 14. století a je ojedinělou památkou stavební činnosti nižší šlechty na střední Moravě.
Nejstarší písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1351. Stavitele tvrze neznáme. Víme snad jen to, že jím byl některý z drobných zemanů, kteří ves vlastnili. Podle legendy byly tyto věže prý dokonce původně čtyři, ale odborníci tomu moc nevěří. Vchod do věže byl původně až v dnešním druhém patře ve výšce sedmi metrů, kam se chodilo po vytahovacích schůdcích. Následná vyšší patra byla otevřena ven jen štěrbinami střílen. Přízemí a suterén věže tvořily šachtu, která dnes končí podzemní prostorou sloužící jako zásobárna. Z ní prý kdysi vycházela úniková podzemní chodba.
V letech 1567–1590 byla věž renesančně přestavěna Janem Drahanovským ze Stvolové. Charakter věže byl změněn z obranného na obytný, jednotlivé místnosti byly propojeny vnějším točitým schodištěm. Třetí a nově zvýšené čtvrté patro byly zastropeny trámovými stropy. Fasáda opravené věže se právě v této době oděla do černobílých sgrafit, které daly věži jméno.
V době renesanční přestavby získala věž černobílou sgrafitovou omítku, jež jí dala její dnešní jméno.
Z tohoto období také pochází nástropní výzdoba 2. nadzemního podlaží, která je tvořena žebrovou klenbou sbíhající se do středového svorníku, na kterém se nachází reliéf erbu Drahanovských ze Stvolové a letopočtem 1567. V 17. a na začátku 18. století Drahanovice často střídaly majitele.
Další přestavbou pak věž prošla na konci 17. století. Obytné prostory byly rozšířeny o místnosti v I. patře a v III. patře byl vestavěn záchodek – tzv. prevét, který se dochoval až do dnešních dnů v původní podobě.
Prevét je typ středověkého záchodu, který se objevuje na hradech, zámcích či jinde. Byl obvykle umístěn ve výklenku ve zdi nebo malém arkýři opatřeném kamennou či dřevěnou sedačkou s otvorem. Splachování tu nenajdete, výkaly volně padaly k patě stavby. “Prevét” pochází z latinského “locus privatus”, což znamená “soukromé místo”. Vychází z něj také slovo “prevít”.
V roce 1723 byl statek v Drahanovicích natrvalo spojen s panstvím v Čechách pod Kosířem a tvrz ztratila svůj význam. Budovy kolem věže byly postupně zbourány. Podoba byla kolem roku 1850 pozměněna novým nezvyklým zastřešením – tzv. routovou střechou dochovanou do dnešní doby.
Věž je dnes v majetku obce Drahanovice. Již v šedesátých letech prošla dílčí rekonstrukcí, při níž se proměnila na bílou (omítka byla vytvořena v roce 1963).
Na přelomu tisíciletí pak byla důkladně obnovena a bylo rozhodnuto, že se otevře veřejnosti. Od roku 2002 je tedy turistům přístupná. Kromě informačního centra, které sídlí v přízemí věže, zde najdeme stálou expozici Vlastivědného muzea Olomouc a expozici věnovanou historii obce, v nejvyšším patře se pak nachází malá galerie, kde vystavují umělci z regionu. Kromě toho přibyl k věži i areál s pódiem, který slouží kulturním akcím a svatebním obřadům.
V suterénu se nachází původní zásobnicová jáma, která sloužila obyvatelům jako sklad potravin. Od roku 2024 ji střeží vodník Emil, dílo olomoucké umělkyně Dany Rygarové.